Mýty a fakta o klíčových systémech


Ztráta generálního klíče nebo některého skupinového klíče znamená, že bychom měli všechny ztrátou dotčené vložky a příslušné klíče vyhodit. Ale...

...fakt je, že doposud bylo nutné při ztrátě generálního klíče (GK) vyměnit celý systém a při ztrátě skupinového klíče dotčenou skupinu*.

Nyní již naše systémy překonaly tento hlavní nedostatek systémů GK - použitím přestavovacího klíče u dotčených vložek je možné zrušit přístup ztraceného klíče, který je nahrazen připraveným rezervním skupinovým klíčem, jež otevírá stejné vložky jako původní ztracený klíč.** Tímto odpadají nejen často značné finanční i časové náklady, ale také organizační potíže spojené s výměnou klíčů! Toto unikátní řešení nepředstavuje prakticky žádné vyšší pořizovací náklady. Nová řešení „2. život jednotlivého klíče" a "Přestavba vložky Bez Demontáže - PBD", což jsou obchodní názvy pro patentem chráněné inovace, jasně ukazují, že pokud bude jednou ztracen resp. zcizen nadřazený klíč, tak to nezpůsobí velké problémy. Je ale také vidět, že se chytrá řešení obejdou i bez elektroniky. Výsledkem je tak produkt se stále dostupnou cenou.

*základní podmínkou výměny (nahrazení) skupiny vložek (např. patra budovy) je dostatečný kombinační prostor
**systém musí být již v projektu k tomuto uzpůsoben

Systém GK je zbytečné pohodlí. Stačí mít dobře označené klíče a schopného pracovníka, který má klíče na starost. Ale...

...faktem je, že dobrou organizací klíčového hospodářství je možné dosáhnout slušné kontroly oprávnění ke vstupu do jednotlivých dveří i bez systému generálního klíče. Musí však být splněna základní podmínka, aby byly klíče chráněny proti neoprávněnému kopírování a to právní*, technickou a organizační ochranou. Není-li nutné do různých zamčených prostor často vstupovat, nebo se vnitřní dveře běžně nezamykají, není skutečně nutné pořizovat systém GK pouze proto, aby uklízečka nemusela nosit velký svazek klíčů.

Uvědomíte-li si, že dobrý systém GK je vždy kompromisem mezi protichůdnými hledisky- bezpečností a pohodlím. Potom oceníte přínos nejenom z hlediska pohodlí uživatele, ale především z hlediska kontroly vstupu (tzn. přesné evidenci** všech fyzických identifikátorů- klíčů).
Je zřejmé, že objekty se stovkami i tisíci dveřmi potřebují tuto kontrolu obzvlášť. Potřebují účelné uspořádání (organizaci), bezpečnost i přiměřený komfort. Evidovat množství klíčů v řádech stovek i jednotek tisíc bez sofistikovaného systému prakticky nelze. Ano, systémem může být i perfektní evidence různých bezpečnostních vložek a klíčů. Jakmile nastanou situace, kdy je rychle potřeba otevřít více dveří, stávají se velké svazky klíčů mimořádně nepraktické. I pohyb je pro některé pracovníky značně komplikovaný, jsou-li obtěžkáni mnoha klíči a zdržováni hledáním*** toho správného klíče.

* pozor na relevantnost patentových nároků, nebo na platnost patentu v ČR
**každý klíč je označen nejenom číslem systému a pozice, ale také pořadovým číslem v pozici (např. 7999 10-1, 7999 10-2, 7999 10-3). Unikátnost čísla fyzického identifikátoru je podmínkou jeho 100% evidence
***pouhých 10 minut denně, které Vás zdrží při hledání správných klíčů představuje jeden pracovní týden za rok

Když už, tak jedině čipy. Klíče jsou již překonány. Ale...

...je fakt, že systémy elektronické kontroly vstupu (ACS) mají oproti mechanickému systému nesporné výhody. Zejména snadná změna oprávnění, časové omezení vstupu, historie přístupů*.

Jak se pozná skutečně bezpečný ACS?

Bezpečný ACS se především pozná podle frekvenčního pásma (LF - 125 kHz, HF - 13,56 MHz). LF čipy, až na možné výjimky, lze v současnosti snadno kopírovat bez vědomí vlastníka (správce) ACS. Aby však byl ACS skutečně bezpečný, musí být i jeho mechanická část tzn. instalované zámky na patřičné úrovni, aby nešla snadno překonat páčením či jinou manipulací se zámkem. Zastaralé, již překonané RFID technologie a vniknutí nezabraňující mechanické prostředky jsou tak maximálně pohodlné při používání, avšak nesplňují kritéria z bezpečnostního hlediska.

Většinou se v objektech objevují v určitém poměru, jak systémy ACS, tak i GK. Oba systémy mechanické i elektronické kontroly vstupu se překrývají a proto je nezbytná jejich správná integrace. Jedině tak budou vytvářet jeden celek, kde se budou oba systémy navzájem doplňovat a nebudou se navzájem ovlivňovat. Hlavní překážkou pro100% nasazení kvalitních (bezpečných a spolehlivých) ACS v objektech je jejich vysoká pořizovací cena.

*podle unikátního čísla fyzického identifikátoru - přívěsku, nebo karty s čipem, případně dle biometrické identifikace

Systém generálního klíče má svoje limity. Zvláště u rozsáhlých objektů a areálů není možné udržet po dobu životnosti GK patřičný přehled a potřebnou flexibilitu. Jistota, že dveře budou otevírat pouze oprávněné osoby se postupně snižuje. Ale...

Základní princip funkce systému generálního klíče je založen na poměrně složité metodice výpočtu různých kombinací, které pak dovolují některým klíčům otevírat různé dveře. Právě špatné hospodaření s kombinačním prostorem, jehož velikost je přímo úměrná vybrané kvalitativní třídě systému, je příčinou, že systém GK již nemá nové bezpečné požadované kombinace*.

Naproti tomu moderní způsoby zpracování i u systémů "nižší střední třídy" ZKG, pomáhají optimálně využít kombinační prostor. Logická struktura, která je vtisknuta do klíčového plánu napomáhá jeho bezproblémovému rozšiřování v průběhu let. Nevyhnutelné ztráty klíčů, ale i přání uživatele o zařazení dalších objektů do jednotného systému GK kladou největší nároky na zbývající kombinační prostor v rozsáhlých areálech nemocnic, kampusech univerzit, výrobních závodů apod. Zde skutečně bez dokonalé přípravy nelze systémy realizovat, natož pak i v dalších patnácti letech udržovat a rozšiřovat. Pokud není klíčový plán připraven dle správné metodiky, pak skutečně ZGK bude trpět tzv. syndromem YX**.

V tomto specifickém oboru záleží jak na technických parametrech, tak na úrovni duševní práce, která vtiskne systému GK jeho skutečnou užitnou hodnotu. To, co odlišuje dodavatele systému GK je sofistikovaný přístup skutečných odborníků s mnohaletými zkušenostmi s realizací a provozem rozsáhlých systémů.

Bez těchto základních stavebních kamenů skutečně dochází k rychlé ztrátě užitné hodnoty.

Na první pohled to možná není markantní, ale i zde platí přísloví, že když dva dělají totéž, není to totéž.

*tzn., že nebude docházet k nežádoucímu otevírání jiných vložek novými klíči, resp. klíče původních pozic nebudou otevírat pozice nových vložek
**Absence základní koncepce a optimální struktury klíčového plánu. Paradoxně tecnický pokrok, v tomto případě využití formátu xls. pro formulář klíčového plánu, umožňuje vytvářet zadání svépomocí uživatelem bez korekce dodavatele. To je pak příčinou, proč systém GK od počátku trpí souborem příznaků, který předpovídá jeho nižší užitnou hodnotu a kratší životnost.

Užitná hodnota systémů GK se rychle snižuje. Abychom si udrželi patřičnou úroveň bezpečnosti a celkové kontroly nad systémem, musíme cca po 5-10 letech pořídit nový systém GK. Ale...

...faktem je, že úroveň bezpečnosti klesá s časem, zvláště když vezmeme v úvahu, že faktory způsobující snižování bezpečnosti jsou:

  • délka průmyslové právní ochrany (platnost patentu je 20 let, užitného vzoru 10 let od přihlášení)
  • výchozí úroveň zpracování systému
  • péče o systém postupně i několika správci, vzhledem k průměrné délce životnosti systému
  • schopnost dodavatele realizovat požadované úpravy a změny v klíčovém plánu (nové pozice vložek i nové pozice skupinových klíčů)

z toho pak vyplývá pravidlo, co je již dnes sotva bezpečné, bude za 10 let bezpečné minimálně.

Bez výše uvedených základních stavebních kamenů skutečně dochází k rychlé ztrátě užitné hodnoty. Proto se nenechte svést rozdílem v pořizovacích nákladech mezi moderním systémem GK s patřičnou užitnou hodnotou, který využívá všech technických, znalostních i technologických možností a zastaralým systémem, který využívá především neznalosti zákazníka v tomto specifickém oboru bez patřičné osvěty*. Celkové náklady** dvou zastaralých systémů GK za uvažovaných 15 let pro uživatele určitě vyšší než celkové náklady moderního systému ve stejném časovém období. Pořízením moderního systému GK uživatel využívá po mnoho let systém GK s minimálně se snižující užitnou hodnotou. Naproti tomu zastaralý systém GK svou užitnou hodnotu ztrácí mnohem rychleji, což nutí uživatele k jeho rychlé obměně, pokud se nesmíří se stále klesající úrovní bezpečnosti a dalších užitných vlastností.

*Opačným příkladem mohou být automobily, nebo spotřební elektronika, kde se dnes zákazník, díky velkému množství informačních zdrojů, rozhoduje víceméně přesně podle technických parametrů výrobků i dobrého jména dodavatele.
**celkové náklady životního cyklu= ((pořizovací náklady*2)+provozní náklady za 15 let)> celkové náklady životního cyklu moderního systému GK= (pořizovací náklady + provozní náklady za 15 let)