Kolárny nové generace


Kam s ním? Tuto Nerudovskou otázku si jenom v Praze pokládají minimálně v 200 tis. domácnostech v bytových domech. Jízdní kolo je dnes technicky takřka dokonalým prostředkem pro dopravu i aktivní trávení volného času a za odpovídající cenu si můžete pořídit, co platební karta resp. rodinný rozpočet dovolí. Je-li v současnosti průměrná cena kola již přes 20 tis. Kč, pak je jasné, že takové kolo nelze byť zajištěné lankovým zámkem nechávat ve společné kolárně resp. kočárkárně. Vlastní sklípek nebo komora velikosti 3-5m² neskýtá mnoho prostoru pro 2-3 kola, pokud současně chceme uložit lyže, stan, zimní pneumatiky, box na auto, držák na kola atd. Máte-li však talent pro optimalizaci skladování v 10-15 m3 a vše je vhodně uloženo, pak je nutno investovat ještě cca 10 tis. Kč do robustního zabezpečení sklípku, který je oblíbeným cílem pachatelů krádeží.

Další nepříliš vhodnou možností uložení kola je přímo v bytě, kde je možné vytvořit úložný prostor pro 1-4 kola, zvláště pokud se inspirujete nápady kamarádů – cyklistů. Vaše kovové, nebo dokonce karbonové krasavce, pak máte neustále na očích. To, že z horského kola občas odpadává bláto, je to nejmenší… Pokud z prostorových důvodů nemůžete kolo v bytě uskladnit, pak máte možnost jezdit na kole pouze o víkendu na chalupě (pokud zrovna neprší), dát kolo ke kamarádovi do garáže v RD nebo přejdete v pracovní dny na in-line bruslení či běhání. Věci pro tyto sporty jsou nesrovnatelně skladnější.

Mnohá města v ČR chtějí napomoci rozvoji cyklistiky v souladu s mnoha projekty pro oživení cyklodopravy a cykloturistiky a zajišťuji úschovny kol na veřejných cílových místech (bod B), ale každá cesta cyklisty začíná na výchozím místě v bodu A. Právě Kolárny nové generace přinesou cyklistům ať sportovním či rekreačním možnost bezpečně uložit své kolo v bezprostřední blízkosti bydliště tj. výchozího bodu jejich cyklistických cest. Měly by se stát „základnami“ jejichž existence bude základem dalšího rozvoje cyklistiky v Praze resp. v ČR. Tradičním kolárnám je již dávno odzvoněno. Důkazem je zrušení mnoha z nich v průběhu let, dnes jsou z nich často provozovny drobných služeb na sídlištích. Má-li se posunout rozvoj cyklistiky směrem ke vzorům Belgie, Holandska, Dánska apod., je nezbytné najít i za cenu stavebních úprav prostor 1-2m2 pro bytovou jednotku s cyklisty ve společných prostorách domu, pak lze realizovat „Kolárnu nové generace“.


Víte, že...?
  • Dle posledního výzkumu obětí trestné činnosti za období posledních 5 let bylo v Praze každému 6. cyklistovi zcizeno kolo v místě bydliště
  • Je v Praze 583 tis. domácností z toho cca 465 tis v bytových domech
  • V Praze připadá na domácnost 1,5 jízdního kola, průměr celé ČR je 2,5 kola, u domácností s více či méně aktivními cyklisty je v Praze průměr 2,4 v ČR 3,5 kola, což může být způsobeno tím, že v bytových domech nejsou vhodné prostory pro bezpečné uložení kol 
  • Podíl cyklistické dopravy v Praze je pouhých 1-2%, evropský průměr v cyklisticky vyspělých zemích je okolo 10% a v tomto ohledu nedostižná Kodaň a Amsterodam s podílem cyklistické dopravy více jak 30%